Jaký je rozdíl mezi veřejnými a soukormými školami

Pokud chceme dát dítě do dobré školy, musíme se nejprve rozhodnout, zda zvolíme klasickou státní nebo soukromou. Těch je u nás stále více, takže výběr je dnes opravdu pestrý. Je však jasné, že obě varianty mají své výhody i nevýhody. Proto je dobré podívat se, jaké to vlastně jsou a kterou tedy vybrat. Každé dítě je totiž jiné a je potřeba posuzovat individuálně.

Ovšem právě individualismus je něco, s čím se ve státních školách příliš nesetkáme. Zde se většinou jede podle jednotného režimu, bez ohledu na to, zda se některé dítě opožďuje či jiné je napřed. Pokud se některému z žáků skutečně nedaří, pak je mu doporučeno najít si doučování (které samozřejmě rodiče zaplatí), aby ostatní dohnal.

Naproti tomu soukromé školy kladou na individuální přístup mnohem větší důraz. Slabší žáci jsou podporováni v učení a ti, kteří jsou napřed, naopak motivováni k tomu, aby svým méně nadaným kolegům pomáhali. Učení tak probíhá často v mnohem přátelštějším prostředí.

Na druhou stranu je však nutné říci, že děti ze soukromých škol často nejsou připraveny ani na střední školu. To platí zvláště, pokud ona základní škola praktikuje některý z alternativních přístupů k učení, který je zcela odlišný od toho klasického. Často totiž studenti, kteří odtud přijdou, nejsou zvyklí na pevný rozvrh, pravidelné písemky a podobné věci. Jejich znalosti také mnohdy nedosahují úrovně ostatních. Řada z nich proto potom skončí na učebním oboru, mnohdy zbytečně.

Ovšem je potřeba říci, že právě na státních školách je často mnohem laxnější přístup k šikaně. Jistě, navenek se školy tváří, že se snaží o prevenci, avšak ve skutečnosti zde prakticky žádná snaha o změnu není. Zavedený systém zkrátka funguje, a děti se mu musí přizpůsobit. Je tedy na rodičích se rozhodnout, co je pro jejich potomka lepší. Některé dítě bude prosperovat lépe v soukromé škole, jiné zase ve státní. Je tedy potřeba dobře znát svého potomka a pořádně i prověřit školy, o kterých uvažujeme. Chceme pro něj přece to nejlepší.