Jakým životním stylem žijí naše děti v pubertálním věku.

Děti jsou naším odkazem a zároveň naší budoucností. A děti jsou také dost často zrcadlem toho, jestli to, co teď zrovna děláme je dobré a jestli se tím držíme na té správné cestě. A proto bychom jsme si měli svých dětí vážit a dávat jim to najevo, protože pokud jim to nebudeme říkat, oni to nikdy vědět nebudou. A pokud potřebujeme, aby se naše společnost uzdravila, budeme potřebovat začít právě u našich dětí, které jsou naším odrazem a které nám i naší celé společnosti nastavují to zrcadlo. Když bychom chtěli porozumět generaci našich dospívajících, měli bychom se co nejvíce snažit porozumět jejich současnému životnímu stylu. A ten je tedy dost různorodý, pokud bychom se chtěli na něj soustředit. Vždyť právě v posledních letech se našlo tolik nových sexuálních orientací a směrů, a to právě u dospívajících.

Dalším ne moc lichotivým faktorem je nadměrné užívání návykových látek a drog. A to nejenom těch lehkých jako je marihuana, ale právě u současných dospívajících je to dost často pervitin. A dospívajících, kteří potřebují odbornou nemoc právě po závislosti na pervitinu také jenom přibývá. Je to vlastně zrcadlo, které nám poskytuje dost nelichotivý obraz, který se nelíbí nikomu ani celé společnosti. Doba internetová dala naším dětem mnoho podnětů k tomu, co by mohli dělat anebo zažít, ale bohužel ve finále to vypadá tak, že skoro všichni z nich jsou doma a čas tráví tím, že neustále koukají jen do obrazovek svých monitorů.

A to jím vzalo svobodu a volnost a stali se tak otroky internetu a sociálních sítí. A tak to přeci nechceme. Ale otázkou je, jestli není pozdě. Jestli to prostě není jenom nový směr, kterým se naše děti budou vydávat. A doby, kdy jsme si byli jisti svoji sexuální orientací a čas jsme trávili tím, že jsme se jeden druhému dívali do očí opravdu nenávratně pryč. A jaké důsledky na ně bude mít současný životní styl. Už teď můžeme pozorovat, že sociální interakce se změnili a nejsou již tak vysoké. A to platí i pokud se jedná o jejich smýšlení na založení rodiny anebo jejich pokřivený pohled na monogamii. A co se s tím dá dělat? Zkusme jím být tím nejlepším příkladem jaký mají k dispozici a nestavit se k nim jako k nepříteli a bojovat s nimi, ale naopak je naučit, jak být co nejvíce laskaví sami k sobě i k okolí. A zkusme je co nejvíce chápat.