• By

Neslušná politika

Bez politiky by to jednoznačně nešlo. V dnešní době je politika taková hodně divoká a mnoho lidí se v politice ani nevyzná. Proto je nejlepší, když lidé si také začnou uvědomovat, jak na politiku anebo co to vlastně je s politikou špatně. Já chápu, že je hodně lidí, kteří by třeba změnili úplně přístup k politice anebo třeba lidé by také chtěli, aby politika nebyla tak divoká, jaká je. Jednoduše, aby se politika změnila. Jenomže někdy to není tak úplně jednoduché, a tak snadné, jak si mnoho lidí myslí. Mnoho lidí si myslí, že když budou se učit politiku nebo aby politice lépe rozuměli, že politika najednou bude z ničeho nic opravdu skvělá a bude politika pro všechny jenom podle jejich představ.

Jenomže takhle to nefunguje, nikdy nic není podle člověka tak, jak on by si přál. Protože co by zase dělal zbytek světa nebo ostatní lidé? Ostatní lidé by byli zase nešťastní a naštvaní, že také není alespoň trošku po jejich. Nicméně tohle je politika a lidé by si měli uvědomit, že politika je divoká, že jiná nebude. Politika nebude nikdy extra slušná anebo příkladem pro malé děti anebo dospívající či teenagery. Politika je tady vždycky pro dospělé lidi a politika není nic slušného. Také si vzpomínám na různé incidenty, které se staly minulý rok a které se týkaly právě politiky, celkově politiky, političek i politiků.

Nebyla ani výjimka, že třeba se někdo porval nebo někdo někoho zmlátil anebo si vyhrožují. Podle mého názoru výhrůžky do politiky rozhodně nepatří, a to ani pěsti nebo další nadávky či omezování osobní svobody. Je toho opravdu hodně. A to nejenom v naší republice, ale dokonce i na Slovensku nebo kdekoliv ve světě. Politici jsou někdy opravdu hodně promiskuitní anebo sprostí. Podle mého názoru, tohle by se mělo změnit, protože politici by jednoznačně měly jít také příkladem našemu světu. Bohužel to takhle nevypadá, spíše mi přijde, že politici jsou sami sobě k smíchu navzájem, a to také celému světu. 

• By

Populismus rakovina demokracie

Z minulosti známe pojem obchodníka s deštěm. Tito podvodníci již neslibují zázračné mastičky, nebo déšť v období sucha. Varianty obdobných podvodů sice z nabídky nezmizely a prodavači hrnců na předváděcích akcích neustále modifikují svojí “nabídku“.  Nejlukrativnější pole působnosti tito lháři nacházejí v politice. Stačí vyvolat zájem a získat hlasy voličů. Zájem a pozornost si u voličů získávají díky strašení s budoucnosti a přitom sami sebe prezentují jako spasitele. Vyvoláváním obav a strachu z domnělého nebezpečí a iluzorní nabízení pocitu řešení a ochrany, získávají pozornost a hlasy hůře orientované části voličů. Tím získávají politickou moc a osobní finanční prospěch, který je obvykle jedinou jejich motivací. Žádné zázračné řešení na leckdy i smyšlené nebezpečí nemají a ani nehledají. Pouze slibují, tak jako jejich předchůdci, když v období sucha prodávali slib deště. Nejlepší obranou proti těmto podvodníkům je, tak jako bylo i v minulosti, kritické myšlení.

Proto je velmi důležité, aby se tato schopnost rozvíjela již u dětí při povinné školní docházce. To, že se tak bohužel často neděje je dobře vidět na úspěších těchto prodavačů deště. Populisté jsou svým způsobem rakovinou demokracie. Svojí aktivitou rozdělují společnost, kterou staví na my a oni, co nám škodí a chtějí ublížit. Přitom demokracie naopak staví na společných zájmech jednotlivých skupin k prospěchu celku. V populismu jde o prospěch pouze vyvolávačů deště a k tomu potřebují strašit, slibovat a rozdělovat společnost. Stejné zájmy mají i totalitní režimy, které vnímají demokratické země, jako svého přirozeného nepřítele. Což je pochopitelné. V demokratických zemí žijí lidé v mnohem větším blahobytu a svobodě. Což nastavuje nelichotivé zrcadlo pro totalitní režimy. Ty se proto v zájmu svého přežití snaží své lidi izolovat a nabízet o demokracii zkreslené informace. Takto nepůsobí jenom vůči svým občanům, ale snaží se takto působit i mezi občany demokratických států.

K tomu jsou jim přirozeným spojencem populisté. Proto se čas od času vynoří kauza, jak toho či onoho populistu, nebo populistické uskupení financuje některá totalitní země, která své nepřátelství vůči demokratickému světu neskrývá. Tyto finanční podpory jasně vyjadřují společné zájmy populistů a totalitních režimů. Rozdělovat společnost a drolit demokracii. Populisté jsou lháři a podvodníci, kteří dobře profitují na demokratickém zřízení. Ve svůj prospěch se neštítí ničeho, ani spojenectví s totalitními režimy, které se snaží demokracie zničit. Své klienty nachází, tak jako každý obchodník s deštěm, mezi méně se orientujícími lidmi, kteří se stávají obětí jejich lží. Populisté rozdělují společnost a cíleně škodí pro svůj prospěch. Jako příklad jejich úspěšné činnosti lze uvést Brexit. Úspěch na kterém v kooperaci s totalitními režimy spolupracovali. Negativní následky a vědomí, že byli obelháni si lidé uvědomili, až když bylo pozdě. Navzdory tomu jsou stejní lidé ochotni znovu uvěřit stejným populistům. Demokracie se proti těmto jevům neumí dostatečně bránit. Nejúčinnější odpovědí je vzdělaný občan s kritickým myšlením, který se tak snadno nedá napálit planými sliby a lži populistů.

• By

Co máme z politiky?

Kdykoliv si my lidé něco kupujeme a za něco platíme, očekáváme, a to plným právem, že za své peníze dostaneme právě to, co za ně dostat chceme. A čím více za něco takto platíme, tím větší kvalita by se nám měla dostávat. A když nedostaneme to, co jsme si zaplatili, míváme právo na reklamaci, na výměnu zboží, odstranění nedostatků nebo vrácení peněz. V čemž nás chrání dokonce i zákony.

Ale co se politiky týká, tady je to bohužel něco docela jiného. Politiky a jejich práci si my lidé také platíme, prostřednictvím státu, ale jakkoliv jde o výdaje docela vysoké ne-li přímo enormní, můžeme dostat namísto toho očekávaného klidně i něco docela jiného. A ani zdaleka nemáme takové možnosti obrany jako u zboží nebo většiny jiných služeb.

Proč tomu tak je? Někdy máme tu smůlu, že volíme někoho jiného než daleko početnější ostatní lidé. A pak, jak je známo, vítězí vůle většiny. A i když nejsme tak uspokojeni, jak uspokojeni bychom chtěli být, nemůžeme od politiky odstoupit a žádat své peníze zpět. Musíme brát to, co nám bylo zvoleno, a doufat, že příští volby dopadnou lépe. A někdy je sice zvolen ten, koho jsme si přáli, jenže se postupem času ukáže, že to není ten pravý; že jde o někoho, u koho nám uniklo, jak je zkažený, nebo se tento případně zkazí v nové funkci. A to je pak mimořádná smůla, protože ani tady nebývá moc možností odvolání se. Můžeme sice požadovat odstoupení někoho takového, ale když ho podrží kamarádíčci nahoře, máme smůlu.

A ať tu tedy máme totalitu nebo demokracii, nejednou nabýváme i docela oprávněného pocitu zmaru. Protože bychom chtěli často něco jiného, než čeho se dočkáváme, a možností obrany je minimum, jsou-li vůbec nějaké. A někdy si člověk dokonce říká ono moudro, že ‚kdo uteče, vyhraje‘. Což ale moc nefunguje. Protože jinde to často vypadá podobně nebo stejně.

• By

Za Babiše…

Možná už jste to také zaslechli. V současnosti se u nás začíná docela nepříjemně šířit černý kašel. Nemoc, která je nepříjemná a může být i hodně nebezpečná, ba i smrtelná. Mnozí z nás sice byli očkovaní, ale ani to dospělou populaci nechrání stoprocentně; i očkovaní lidé se mohou nakazit, protože imunita časem slábne. A neočkované osoby, hlavně malé děti, mohou na tuto nemoc i umírat. A proto by to chtělo určitě něco udělat. A co? Buď se to bude léčit očkováním a antibiotiky, nebo… Co kdybychom se nechali nadlouho zavřít doma, než se to přežene? Co kdybychom se zase přestali navštěvovat, chodili jen do omezeného počtu nezavřených obchodů, v dopravních prostředcích a školách od sebe udržovali odstup a nosili respirátory, a v televizi sledovali, jak si z toho vláda sama nic nedělá, protože hlavy pomazané si z toho na rozdíl od obyčejných lidí nic dělat nemusí? Stačí jen tak málo! Všichni přece víme, že to vláda hnutí ANO už jednou, za koronaviru, zvládla, takže stačí volit Babiše a spol. a máme zase naději.

Chcete dostávat peníze za nic? Chcete, aby vám je dával ten jediný, kdo vám je může dávat, i když je nemá? Pak se spolehněte na štědrý stát, který vám je dá. Sežene je jako tradičně tím, že se sám zadluží, což mu umožníte i díky tomu, že si budete kupovat jeho, státní dluhopisy, které si pak budete v podobě pyramidové hry vracet i s úroky ze svým pozdějších daní. Ale chce to jedno. Volit zase pana Babiše a jeho ANO, kteří už jednou dokázali, že jsou toho schopni.

A chcete, aby jednou v budoucnu přišla jiná vláda, která přitvrdí ještě daleko víc než vláda současná, za níž dojde k ještě razantnějšímu růstu cen, inflaci, poklesu nominálních i reálných mezd a růstu daní, protože bude zase a ještě více nutné krotit nezvladatelné dluhy? Pak volte ANO a jmenovitě pana Babiše, kteří vám to svou rozdávačnou politikou stejně jako minule zajistí.

Zvolte si prostě ANO a pana Babiše. Ano, bude líp. Totiž ANO bude líp. Zatímco vám nakonec hůř. Ale je ta demokracie, a proto můžete učinit takovou volbu. Ale ode mne to nečekejte.