Skutečně mají lidé s vyšším vzděláním i vyšší plat?

Školství jako celek prošlo v průběhu staletí mnoha změnami, a to nejen v naší zemi, než se dostalo do podoby, v jaké jej známe dnes. A ačkoliv je zavedena povinnost chodit do školy, alespoň tedy do té základní, nebylo tomu tak vždy. Z historického hlediska se jedná o poměrně velkou novinku – dříve byla valná většina obyvatelstva, s výjimkou šlechty a kněžského stavu, negramotná.

Avšak přes všechny tyto změny existují věci, které naopak zůstaly stejné již od prvních škol. A tím je přesvědčení, že čím vyšší školu máte, tím lepší práci dostanete a tím více peněz také budete mít. Jistě, dříve, kdy i schopnost číst a psát byla něčím výjimečným, to dávalo smysl. Platí to ale i dnes, nebo jde o přežitek?

Zde je nutné si uvědomit, že i odborné školství podléhá zákonům nabídky a poptávky. Pokud je například požadováno více ekonomů, pak si lidé s ekonomickou školou přijdou na více peněz. Bohužel zde to není tak jednoduché, neboť ač se trendy mění, vystudovat školu trvá několik let, a za tu dobu může být situace úplně jiná. Nelze tedy vybrat nějaký obor a spoléhat se na to, že se uchytíme. Musíme mít alespoň trochu tušení, kam bude trh v dalších letech směřovat. Je však pravdou, že pokud se trefíme, skutečně si můžeme přijít na pěkné peníze.

Ovšem je tu i druhá strana mince. Dnes si může šikovný řemeslník, ať už je to truhlář, elektrikář či klempíř, vydělat více než leckterý vysokoškolák. K tomu je však potřeba, aby svému řemeslu skutečně rozuměl, což je i u absolventů učebních oborů velmi vzácné. To je také důvod, proč jich je tak málo, ačkoliv studentů učebních oborů je relativně dost.

Nelze tedy říci, že by se pracovní ohodnocení příliš vázalo na to, jakou výši vzdělání máme. Mnohem spíše záleží na konkrétním oboru a na tom, jak se dovedeme prosadit. Jen tak totiž máme šanci, že skutečně budeme mít zaměstnání, které je dobře placené.